Ultralehké letouny
Ultralighty jsou letadla, která je možno na rozdíl od "velkých" letadel postavit vlastníma rukama. Vlastní létání se liší od létání na "dospělých" letadlech hlavně výrazně nižší cenou. Ultraligty mají ze všech sportovních létajících zařízení nejvyšší výkony a umožňují turistické cestování na tisícikilometrové vzdálenosti.
Pořizovací náklady jsou velmi závislé na tom, zda stavíte letadlo vlastními silami, nebo jestli koupíte nové letadlo tovární výroby, nebo zda kupujete letadlo zánovní, tzv. z druhé ruky. Cena vlastní stavby se pohybuje řádově ve statisících korun, největší položkou je vhodný motor (ten lze úpravou automobilového motoru získat za relativně dostupných nákladů). K tomu je potřba přišíst hodnotu řádově několika tisíc hodin vlastní práce. Pořizovací cena továrně vyráběných letadel se pohybuje od 2,5 milionu Kč výše, v závislosti na provedení a instalovaného vybavení.
Létání s ultralightem není nejlevnější, avšak pořád je dostupné. Provozní náklady jsou závislé na tom, zda letadlo vlastníte, nebo zda létáte s pronajatým letadlem. V současnosti existuje řada provozovatelů půjčoven, kteří letadla pilotům pronajímají. Cena letové hodiny se podle typu a provozovatele pohybuje kolem 3000 Kč. Cena provozu vlastního letadla je závislá na několika faktorech. Prvním a ne vždy nejvýznamnějším faktorem je spotřeba paliva (nejšastěji benzínu BA 95). Ta se pohybuje od cca 7 l/hod u jednomístných ultralightů do cca 13 (ale v některých případech až 20) l/hod u dvoumístných. Další položkou jsou náklady na uskladnění letounu. Roční nájem místa v hangáru se pohybuje okolo 20 tisíc Kč. Jednotky až desítky tisíc korun činí náklady na servisní prohlídky (podle typu a intenzity provozu).
Existuje řada středisek pilotního výcviku, která zajišťují letecký výcvik na profesionální bázi. Výcvik je nejdelší ze všech SLZ a bohužel rovněž nejnákladnější (zejména u ultralehkých vrtulníků).
Moderní ultralighty mají překvapující výkonnost a dosahují cestovních rychlostí srovnatelných s vyššími kategoriemi sportovních a turistických letadel. Jsou při vhodné výbavě schopny dokonce zahraničních letů. Jsou ze všech SLZ nejméně závislé na počasí a umožňují celoroční provoz.
Největší nevýhodou jsou relativně vysoké pořizovací i provozní náklady, vázanost na vzletové a přistávací plochy a na možnosti uskladnění letadel na letištích.